Tance

WALTZ

Waltz je tanec, který se vyvinul z anglického typu volného pomalého valčíku. Rozšířil se začátkem 20. století a v mnohém je ovlivněn tancem boston, který se tancoval před I. světovou válkou v USA. Základní figury mají diagonální orientaci a tím vytvářejí plynulý a lehký pohyb po parketu. Waltz má 3/4 rytmus a 29-30 taktů za minutu. Důrazná doba v taktu je první (RAZ!-dva-tři). Waltz je švihový tanec. Držení je standardní - partner drží dlaní pravé ruky partnerku v oblasti levé lopatky, partnerčina levá ruka volně leží na partnerově pravé a prsty objímá deltový sval jeho ruky. Partnerova levá ruka drží partnerčinu pravou zhruba ve výši očí partnerky; lokty jsou ohnuté v úhlu cca šedesáti stupňů. Tvar držení, především spojených rukou, je však u každého páru trochu jiný; závisí především na vzájemné výšce partnerů. Základním pohybem ve waltzu je tzv. Uzavřená změna (angl. Closed Change), v tanečních kurzech se často používá i výraz trojkrok (krok vpřed, krok stranou a přísun).

QUICKSTEP
Quickstep je britský tanec, který vznikl z amerických tanců v období po první světové válce.Je to nové provedení foxtrotu, jež se dostalo do popředí zájmu veřejnosti kolem roku 1914 v USA.Samotný foxtrot má zřejmě původ v onestepu a v tanci nazývaném "castle walk", který pochází z předválečného období.Ve Velké Británii byla původní verze rychlého foxtrotu známá pod názvem quick-time foxtrot a charleston, ale velmi brzy se ujal název quickstep. Nesmíte se však domnívat, že tento tance je vhodný pouze pro nadané tanečníky.Je to skutečně jednoduchý tanec a tancovat jej může kdokoliv.A protože je dost rychlý - tančí se v tempu 48-50 dob za minutu, je zároveň perfektním způsobem, jak si protáhnout tělo.Je mnohem svižnější než obyčejná chůze a pár quickstepů, řekněme každý o délce tři až čtyři minuty, vám poskytne nepochybně vícepohybu, než kdybyste ušli jeden kilometr.Quickstep se tančí v uzavřeném standardním držení.Hudba je ve čtyřčtvrtečním taktu a jednotlivé kroky připadají na jednu nebo dvě doby.
TANGO
Pokud se zaměřím na vývoj tanga jako tance velmi komplexního díky charakteru improvizace, je možné říci, že existuje téměř tolik stylů co lidí, kteří ho tancují. Můžeme rozlišit několik etap: První etapa, kdy se tančilo na muziku imigrantů, charakteristický je odlišný taneční styl díky pevnému sevření, blízkost páru, improvizace a využití pauzy jako choreografického prvku. Druhá etapa, kdy se objevuje prvek vlastní choreografie každého z tanečníků. V tomto období se vyzdvihovala kreativita mnoha tanečníků, skutečných virtuosů s intuicí, kteří začali vytvářet prvky choreografie pro ně typické a které ostatní začali napodobovat. Zhruba v této době se objevil další prvek typický pro tango: vstup do prostoru toho druhého, kdy tanečník vytváří choreografii uvnitř základní opory (mezi nohama) tanečníka nebo tanečnice. Vždy ale tančí na zemi, neustále v kontaktu s podlahou a s taneční improvizací „kreslí po zemi“. Později byla do těchto prvků vnesena elegance.



SLOWFOXTROT
Slowfox je pomalý foxtrot, ze kterého také vznikl. Foxtrot byl poprvé uveden v Evropě těsně před I. světovou válkou. Název tance údajně pochází ze jména tanečníka a komika Harryho Foxe, který jako první předvedl "speciální" běžené kroky. Na počátku byl slowfox vášnivý tanec s rychlými a pomalými pohyby. Evropským lektorům se však nelíbil jeho divoký charakter a začali ho standardizovat a zpomalovat. V letech 1922-1929 Frank Ford, se kterým Josephine Bradleyová dělala ukázky, vyvinul charakter slowfoxu. Přísné dodržování tempa tehdy neexistovalo, mohlo se pohybovat od 40 do 50 taktů za minutu. Slowfox je často označován za nejtěžší standardní tanec. Mnozí říkají, že pokud zvládnete zatancovat slowfox, máte dobré předpoklady na zatancování ostatních standardních tanců. Tento tanec je založený na eleganci, rovnováze, pohybu a rytmu. Rytmus má 4/4 a taktů za minutu 30.
VALČÍK
lidový tanec ländler, který se do Vídně dostal začátkem 18. století. Název valčík pochází z německého slova "Walzer", které souvisí se slovesem "walzen", označující točivý pohyb. Německy se tomuto tanci říká Wiener Walzer. V roce 1758 byl dokonce výnosem vídeňského ministerstva valčík dočasně zakázán - údajně ze zdravotních a morálních důvodů, a vyhlášený za škodlivý a hříšný. Naproti tomu se valčík v době Francouzské revoluce stává nejoblíbenějším tancem Paříže. Našlo se sice i mnoho hlasů proti valčíku - stavěli se proti němu taneční učitelé (!!!), kteří v něm viděli ohrožení svojí existence, ruská carevna, pruský král i lord Byron. Valčík se však stal nesmrtelným hlavně díky skladbám otce a syna Straussových a dodnes je nejrozšířenějším tancem na světě. Má 3/4 rytmus a 60 taktů za minutu.